Descarga la aplicación para disfrutar aún más
Vista previa del material en texto
COMUNICACIÓN BILINGÜE II GUARANÍ 2017 Principales razones para aprender guaraní • Impresionar a alguien • Saber guaraní le hará destacar entre la multitud. Si usted acaba de conocer a alguien que habla guaraní, le puede dar una buena impresión al aprender guaraní. • Integrarse a la comunidad • Aprender guaraní le permitirá participar plenamente en las ricas tradiciones orales, escritas y musicales de las áreas de habla guaraní. • Hacer la diferencia mostrando cómo es realmente posible aprender guaraní y utilizarlo en la comunidad. Cada nueva persona que aprende guaraní mejora la perspectiva para el futuro Material recopilado de diversas fuentes por las Licenciadas Juana Rosa Nuñez de Ayala - -Lic. Nadir Georgina Souza Sanabria UNIVERSIDAD POLITECNICA Y ARTISTICA DEL PARAGUAY comunicación bilingüe ii GUARANÍ 1 Material elaborado por: Lic. Nadir Georgina Souza Sanabria – Lic. Juana Rosa Núñez de Ayala UNIDAD I Importancia del estudio de la lengua guaraní – análisis de textos, reglas gramaticales, nomenclatura guaraní, imágenes sensoriales, clasificación, idea central y secundaria, hecho y opinión, KÁSO ÑESA’YIJO Por Prof. Alicia Wottrich Ñamoñe’êrõ peteî jehaipyre katueterei oî peteî mba’e oñe’êvagui ipype ha’éva kuaarapoite (idea central), ágã katu avei oî ambue oñemombe’úva, umíva ha’e kuaarapoyke (ideas secundarias). / ABC Color Kuaarapoite ha kuaarapoyke - Ideas principal y secundaria Néi jahechami mba’éicha jajuhukuaa ã mba’e. Jaikuaave haguã: Káso: Ha’e umi ñemombe’u iñasãiva ñane retãpýre ha ñande rapicha omombe’úva imandu’akuévo hembiasakue térã hapicha rembiasakuére. Opáichagua káso niko oî, péicha, ñahendukuaa póra, pombéro, pláta yvyguy, paje, Pychãichi ha Perurima umíva rehegua. Oî avei omombe’úva mba’éichapa heñóikuri tavakuéra, oîramo oñe’êva guyra, mymba, térã ka’avokuéra rehe.(Son aquellas historias difundidas en nuestro país, por nuestros compatriotas, donde comentan sus hazañas o hazañas de otras personas. Existen diversos tipos de casos así podemos mencionar el mito del pombéro, pláta yvyguy, paje, Pychãichi ha Perurima. Existen además aquellos que mencionan como se originaron las ciudades, como se originaron los pájaros, animales o bosques Oî itie’ÿva , avei ñanembopukáva, ñanemongyhyjéva ha opaichaguáva. Upeicharõ jepe, maymáva ñanerekombo’e ohechaukágui ñandéve pe ñande rekoite; avei oguerekógui upe arandu ka’aty oje’eha. Ko’ãga rupi oñembyaty ha mbeguekatúpe ojehai ohóvo. Avei oñemomba’eguasuve ha ojehechakuaaramojey. .(Existen algunos casos o historias picaras o humorísticas, de terror y de todo tipo, los cuales nos enseñan mostrándonos la forma de vida o cultura del hombre de pueblo o campo, actualmente son recopiladas y conocidas). * Kuaarapoite: Ha’e pe ñe’êapesã oñemomba’eguasuvéva peteî haipyvópe, ha avei ojehero kuaarapoite pe ñe’êmondo kañymbýpe oîva peteî moñe’êrãme, kóvape ikatu ñambohéra kuaarapoite moñe’êrãmegua Idea principal: Es la frase o expresión más importante de un párrafo; también se llama idea principal al mensaje o pensamiento que deja la lectura. * Kuaarapoyke: Ha’e pe ñe’êapesã oîva moîmbahárõ peteî kuaarapoitépe. Idea secundaria: Es la frase que sirve para completar la idea principal. KOKUE RAPÉRE (Ita Angu’ápe ojehupyre) (Talore rembiapokue. Seudónimo de Bernardo Pérez Turquín) Moñe’êrã ñesa’yijo (lectura y análisis del texto) Moñe’êrã ñesa’yijo_272294 / ABC Color Prof. Alicia Wottrich http://www.abc.com.py/autor/prof-alicia-wottrich-154.html UNIVERSIDAD POLITECNICA Y ARTISTICA DEL PARAGUAY comunicación bilingüe ii GUARANÍ 2 Material elaborado por: Lic. Nadir Georgina Souza Sanabria – Lic. Juana Rosa Núñez de Ayala Kokue rapére Peteî pyhareve asaje Talo ha ityvýra Iko oguata mbegue ohóvo hikuái kokue rapére, upéinte oguahêvo pe tenda hérava Ña Venancia-kuépe osêmbaite chupekuéra mokõi aguaraguasu ñarõ hesa hendy ha hãi vera guasúva, tuichaiterei oñemondýi hikuái, pirî niko ojupi ipirerekuéra. Ho ysãmbaitévaichavoi. Okororõmavoi katu chupekuéra ko’ã mymba ñarõ ha Talo py’aguasuguirei oñembosaraki henonderãmekuéra ha osapukái hatãiterei jachechápa nombogueviha’ãi ko’ã mymbápe. Osêtevoi chupe ipy’apota ha umi mymba oñemondýi tuichaiterei avei pe sapukái hatãgui oñani hikái mangoty gotyo omotimbo yvypytã hapykuerepekuéra. Ohasa rire ñembondýi py’atytýi, oñomongeta péicha joyke’ykuéra oikova’ekuére: Talo: Ñañangarekóke ñande rapére cháke ã mymba hovatavyhína che ryvy. Iko: Añete ere che ryke’y, ha mombyry gueteri opyta Ña Varikue ñaguahê haguã. Talo: Ndajakyhyjéinteva’erã niko, hi’ã chéve ha’ekuéra ojapíma tia Rita korapy gotyo. Iko: Taupeichaguei, chéve ningo chemboy’airo’ysãmbaite ko’ã añarymba. Péicha oñomongeta ha oñombopy’aguasu hikuái ikatuhaguãicha oguahê kokue ruguápe oha’arõhape chupekuéra itúva marangatu karai Amalio heropy oha’arõva hína irambosaguã mbokaja ku’i mandi’o aku porãre. Talore rembiapokue (seudónimo de Bernardo Pérez) Ñamba apo ( Actividades a realizar ) 1- Mba’e he’ise ko’ã ñe’ê moñe’êrãme. Escribe el significado de estas palabras de acuerdo al texto - ipy’apota: - py atytýi: - ryvy: - ryke y: - marangatu: 2-Jahai mba’eichaguápa ha mba’épa ñaimo’ã hesekuéra - Talo:…………………………………………………………………………………………………… - Iko: ………………………………………………………………………………………………………… - Aguaraguasu: ……………………………………………………………………………………………………… - Karai Amalio: ……………………………………………………………………………………………………… 2. Ñamohenda moñe’êrãme oîháicha (Ordena como aparece en la lectura --------Ña Venancia kuépe osêmbaite…. --------Peteî pyhareve asaje… --------Umi mymba oñemondýi… --------Péicha oñomongeta ha … --------Ohasa rire ñemondýi... 3- Ñaguenohê moñe’êrãgui. Extraemos del texto Kuaarapoite (Idea principal) ................................................................................................................................. Kuaarapoyke (Idea secundaria) .................................................................................................................................. Avatee (Personaje principal)……………………………………………………………………………….. Avatee’y (Personaje secundario)……………………………………………………………………………….. UNIVERSIDAD POLITECNICA Y ARTISTICA DEL PARAGUAY comunicación bilingüe ii GUARANÍ 3 Material elaborado por: Lic. Nadir Georgina Souza Sanabria – Lic. Juana Rosa Núñez de Ayala 4- Jahai mba’ére oiko ha mba’épa ojehu ..Escribe Causa y efecto que ocurre en el texto Mba’ére oiko Mba’épa ojehu 5- Jaheka moñe’êrãme tero: Extraigo del texto sustantivos Mymba réra: …………………………………………….....…………………………………………………………… Ava réra: ................................................................................................. Tenda réra: .............................................................................................. Yvyra réra:............................................................................................... Fuente: Guarani Poty atyve UNIDAD II Lectura comprensiva, análisis, adjetivo, concepto, clasificación, causa y efecto. Sustantivos, clasificación y funciones Adjetivo. Concepto clasificación Vocabulario técnico. Lectura Comprensiva (Moñe`êrâ Kuaapýva). Arapoty jave Che ha`e María, oguahê arapoty guyra`ikuéra oñe`ejoa, oveve, oveve yvyramátare ha ho`u hikuái yva aju, oîva yva ombokuapa hikuái. Che róga oî yvyramáta pa`ûme umi ka`avo iporâ ypotypa. Kuarahy omimbi ha`ete tata ombyakúva avakuéra rekove. Hi`â chéve apoko, aveve umi panambi opukavýva ndive. Che korasô henyhê vy`a ha mborayhúgui ahechávo mba`e porâita. Aipota oîva kuimba`e ha kuña ojoayhu, anive oike ivaíva ikorasôme ha oîrô apañuâi toñemongeta ha upéicha toîjey mborayhu. Peteî mitâ hesa yvágava, oñembosarái ha`eño, amaña hese ha opukavymi chéve, che korasô ojeroky vy`águi upei aha aguata amomaitei opavave ajuhúva tape yképe. Ha pe mborayhu ome`êvachéve Ñandejára añeha`áta amosarambi ha pukavýpe aipytyvô umi oikotevêvape. Hi`â aguereko tekove porâ ha ipukúva ikatuhaguáicha ambohasa che po ha añua hatâ che rogaygua ha che angirûnguéra oîva yvy ape ári. María Estela Cabrera Morel Jehupytyvoirâite: ▪ Ahechakuaa ñe`êndy aikuaa`ÿva ha aheka he`iséva. Ejercicios de evaluación. Ambojoja hu`ýpe iñe'êhe'iséva ndive. (Pareo las palabras con su significado). mbojoaju ñe'ẽ he'iséva ndive. (Pareo las palabras con su significado). 1 Arapoty. Se aman. 2 Ombokua. Agujerear. 3 Ojoayhu. Primavera. http://www.portaleducativo.gov.py/mod/showExamen.php?idItem=2429 http://www.portaleducativo.gov.py/index.php?title=Imagen:33-ar-01.png http://www.portaleducativo.gov.py/index.php?title=Imagen:33-ar-02.png UNIVERSIDAD POLITECNICA Y ARTISTICA DEL PARAGUAY comunicación bilingüe ii GUARANÍ 4 Material elaborado por: Lic. Nadir Georgina Souza Sanabria – Lic. Juana Rosa Núñez de Ayala 4 Opavave. Todos. Jehupytyvoirâite: ▪ Ha`e he`isejojáva guaraníme ha aipuru tembiaporâme. 'Ñe`êhe`isejojáva: Ha`e ñe`ênguéra iñambuéva ijehaipe ha ojojáva he`ívape. Sinónimos: Son palabras diferentes pero de igual significado. Techapyrâ Aramboha – akângyta Omimbi – overa Aiporavo mbohovái oî porâva. (Marco la respuesta correcta) Aiporavo ko'ã ñe'ẽ he'isejojáva. (Seleciono los sinónimnos de éstas palabras). Omaña: Oma'ẽ. Oñeno. Okaru. Omimbi: Overa. Kuimba'e. Oike. Jehupytyvoirâite: ▪ Aikuaa ñe’ehe’iavýva. 'Ñe’ẽhe’iavýva: Ha’e ñe’ẽ iñambuéva ijehai ha he’ívape. Antónimos: Es la palabra que se diferencia al escribir y en lo que dice. http://www.portaleducativo.gov.py/mod/showExamen.php?idItem=2432 UNIVERSIDAD POLITECNICA Y ARTISTICA DEL PARAGUAY comunicación bilingüe ii GUARANÍ 5 Material elaborado por: Lic. Nadir Georgina Souza Sanabria – Lic. Juana Rosa Núñez de Ayala Techapyrã kyra – piru pe – po’i Ejercicios de evaluación ▪ Amoĩmba pa’ũ ñe’ẽhe’iavýva ndive (Completo los espacios para escribir antónimos) ▪ Ahechakuaa ñe’ẽhe’iavýva (Marco las respuestas correctas de los antónimos) moĩmba pa Vy'a'ỹ - Vai - Tasẽ - Okirirĩ - Nandi Puka . Vy'a . Henyhẽ . Porã . Oñe'ẽ . Opuka: Oike. Oĝuahẽ. Hasẽ. Hatã: Hu'ũ. Ojahu. Okañy. http://www.portaleducativo.gov.py/mod/showExamen.php?idItem=2519 http://www.portaleducativo.gov.py/mod/showExamen.php?idItem=2519 http://www.portaleducativo.gov.py/mod/showExamen.php?idItem=2526 http://www.portaleducativo.gov.py/index.php?title=Imagen:33-ar-15.png http://www.portaleducativo.gov.py/index.php?title=Imagen:Evaluacion_libro.jpg UNIVERSIDAD POLITECNICA Y ARTISTICA DEL PARAGUAY comunicación bilingüe ii GUARANÍ 6 Material elaborado por: Lic. Nadir Georgina Souza Sanabria – Lic. Juana Rosa Núñez de Ayala Omaña: Oñapymi. Okaru. Osapymi. Opa moñe’ẽrã oguereko. (Un texto debe tener) a- 'Mombe’uñepyrũ: Omombe’u mba’éicha oñepyrũ pe moñe’ẽrã. Introducción: Cuenta como comienza el texto. ã- Mombe’uypy’ũ: Omombe’u mba’éichaitépa oiko umi mba’e. Nudo: Cuenta como ocurren los acontecimientos del texto. ch- Mombe’upaha: Omombe’u mba’epa ñanohẽ chugui ha mba’éichaitepa opa. Desenlace: Cuenta que sacamos de ella y como termina el texto. ▪ Ahechakuaa kuaarapoite ha kuaarapoyke haipyvópe. 'Haipyvo kuaarapoite: Há’e pe ñe’ẽjoaju oñemomba’e guasuvéva oĩva haipyvópe. Idea principal: Es la oración más importante dentro de un párrafo. Kuaarapoyke: Há’e ñe’ẽjoaju oñemomba’e’ivéva, oúva kuaarapoite rapykuéri haipyvópe ha ombojoapýva kuaarapoite. Idea secundaria: Es aquella que prosigue a la idea principal y cumple una función muy importante, por eso no pueden suprimirse sin alterar el sentido del texto. Aguenohẽ kuaarapoite moñe’ẽrãgui. 'Kuaarapoite: Ha’e pe ñe’ẽjoaju oñemomba’e guasuvéva oĩva peteĩ moñe’ẽrãme. Idea central: Es la oración más importante que hay dentro de un texto. Ahechauka mbohovái oĩ porãva. (Marco la respuesta correcta). Moñe'ẽrã kuaarapoite. (La idea central es): Mborayhu oĩva kuimba'e ha kuña ndive. http://www.portaleducativo.gov.py/index.php?title=Imagen:33-ar-16.png http://www.portaleducativo.gov.py/index.php?title=Imagen:33-ar-05.png http://www.portaleducativo.gov.py/index.php?title=Imagen:33-ar-06.png UNIVERSIDAD POLITECNICA Y ARTISTICA DEL PARAGUAY comunicación bilingüe ii GUARANÍ 7 Material elaborado por: Lic. Nadir Georgina Souza Sanabria – Lic. Juana Rosa Núñez de Ayala Oĝuahẽvo arapoty avy'a. Mborayhu oĩva che korasõme oĝuahẽvo arapoty. ▪ Ambojoavy oikóva oje’évagui. 'Oikóva: Ha’e pe ojehu añetéva oikopyre ha ikatúva jahecha. Hecho: Son hechos verdaderos que suceden y se puede ver en un texto. Oje’éva: Ha’e umi temiandu térã mba’e opokóva ñane ángare ha upévare ja’e hese umi mba’e ñañandúva. Opinión: Es el pensamiento o algo que toca nuestra alma y por eso decimos por él que lo que sentimos. Techapyrã Juan oñani jaguágui. (Oikóva) Anikéna oisu’u mba’e chupe pe jagua. (Oje’éva). ▪ Amoĩ rokáipe oikóva térã oje’éva (Pongo en paréntesis hecho u opinión). hai pa'ũme oikóvapa térã oje'évapa. (Completo los espacios según sean hecho u opinión). Oikóva - Oje'éva Ovy'aite hikuái mba'e porãita ohechágui. Ha'ete voi he'ẽvéva chupekuéra pe yva. Oĝuahẽ arapoty guyra'ikuéra oñe'ẽ joa. Guyra'ikuéra ho'u yva aju. ▪ Ahesa’ỹijo mba’érepa ojehu mba’e oikóva ha mba’épa ogueru hapykuéri. 'Mba’e oikóva: Omombe’u mba’ére oiko peteĩ mba’e moñe’ẽrãme. Causa: Cuenta por qué ocurre una cosa en un texto. Mba’e ogueru hapykuéri: Omombe’u mba’e ogueru hapykuéri pe mba’e oikóva. Efecto: Cuenta qué efecto resulta de la causa. Techapyrâ Miguel okarueterei (upévare ikyra) causa efecto Ejercicios de evaluación http://www.portaleducativo.gov.py/mod/showExamen.php?idItem=2469 http://www.portaleducativo.gov.py/index.php?title=Imagen:33-ar-07.png http://www.portaleducativo.gov.py/index.php?title=Imagen:33-ar-08.png UNIVERSIDAD POLITECNICA Y ARTISTICA DEL PARAGUAY comunicación bilingüe ii GUARANÍ 8 Material elaborado por: Lic. Nadir Georgina Souza Sanabria – Lic. Juana Rosa Núñez de Ayala Amoĩ pa’ũme. Ñe’ẽjoajúpe ahechakuaa oikóva amoĩvo C ha mba’e oguerúva hapykuéri amoĩvo E (Completo los espacios. En las oraciones que siguen identifico las causas con C y los efectos con E). Ahai pa'ũme oikóvapa térãpa mba'érepa oiko. (Completo los espacios según sean causas o efectos). Mba'érepa oiko. - Oikóva. Upéi oĩ mborayhu añete oparupiete. Hi'ã kuimba'e ha kuña ojoayhu. Upévare guyra'ikuéra oñe'ẽjoa. Oĝuahẽ arapoty porãite. ▪ Aikuaa máva mávapa oĩ moñe’ẽrãme ha mba’éicha hekoha. 'Avatee: Ha’e upe tapicha oĩva katuete opa mba’e jejapópe upe mombe’u pukukue. Personaje principal: Es aquel personaje que aparece en todas las acciones principales a lo largo de la narración. Avatee’ỹ: Ha’e umi tapicha oipytyvõva, upe avateépe opa mba’e oñemombe’úvape. Personaje secundario: Son los personajes que complementan las acciones realizadas por los personajes principales en las narraciones. Tenda: Ha’e pe moõ oikoha opa mba’e ojehúva peteĩ mombe’[upe. Lugar: Es donde ocurre todas las cosa que suceden en una narración. ▪ Ahecha mbohovái oĩ porãva (Marco la respuesta correcta) Ahechauka mbohovái oĩ porãva. (Marco la respuesta correcta). Avatee. (Personaje principal): Kuimba'e ha kuña. Mitã hesa yvágava. María. Avatee'ỹ. (Personajes secundarios): http://www.portaleducativo.gov.py/mod/showExamen.php?idItem=2475 http://www.portaleducativo.gov.py/mod/showExamen.php?idItem=2475 http://www.portaleducativo.gov.py/mod/showExamen.php?idItem=2486 http://www.portaleducativo.gov.py/index.php?title=Imagen:33-ar-09.pngUNIVERSIDAD POLITECNICA Y ARTISTICA DEL PARAGUAY comunicación bilingüe ii GUARANÍ 9 Material elaborado por: Lic. Nadir Georgina Souza Sanabria – Lic. Juana Rosa Núñez de Ayala Kuña, kuimba'e ha mitã. María. Guyra'ikuéra. Moõpa oiko ko'ã mba'e. (Lugar donde sucedieron los hechos): Ogapýpe. Ka'aguýpe. Okápe. ▪ Ambojoavy oikohaguéicha ñepyrũete guive ipahaite peve. 'Oikohaguéicha: Ha’e pe ñe’ẽ ojehúva hendaitépe haypyvo pa’ũme. Secuencia: Es el orden lógico en que suceden los hechos. ▪ Amoĩ papapy oikohaguéicha (Enumero los hechos según sucedieron). Amoĩ papapy oikohaguéicha. (Enumero los hechos según sucedieron). Kuarahy omimbi ha'ete tata ombyakúva ava rekove. Che korasõ henyhe mborayhúgui ahechávo mba'e porãita. Aipota oĩva kuimba'e ha kuña ojoayhu, anive oike ivaíva ikorasõme. Peteĩ mitã hesa yvágava, oñembosarái ha'eño. Ha pe mborayhu ome'ẽva chéve Ñandejára añeha'ãta amosarambi. Oĝuahẽ arapoty guyra’ikuéra oñe'ẽjoa. Hi'ã aguereko tekove porã ha ipukúva. UNIDAD III Literatura guaraní, poesía, análisis de poesía , figuras literarias Verbo, concepto, Ahechakuaa ñe’ẽporavo pyre: mbo’aváva, mbojoguáva, moñondivéva, je’ejey, mbotuicháva. Mba’e porã haipyre (Figuras literarias). 'Mbo’aváva: Oñeme’ẽ ava rekove umi mymba, ka’avo, mba’e ha ambuépe. Personificación: Se les atribuyen cualidades humanas a las cosas, animales, vegetales y otros. http://www.portaleducativo.gov.py/mod/showExamen.php?idItem=2493 UNIVERSIDAD POLITECNICA Y ARTISTICA DEL PARAGUAY comunicación bilingüe ii GUARANÍ 10 Material elaborado por: Lic. Nadir Georgina Souza Sanabria – Lic. Juana Rosa Núñez de Ayala Techapyrã Anguja opurahéi. Jasy ojeroky. Mbojoguáva: Ombojoja mokõi mba’e ojojoguáva ha ndoipurúi ñe’ẽpehẽtai “icha”, “jogua”, “ha’ete”, “ñaimo’ã”. Metáfora: Compara dos cosas sin usar la partículas “icha”, “jogua”, “ha’ete”, “ñaimo’ã”. Techapyrã Ne akãrague kuarahy. Ipyko’ẽmi nde ratypykua Moñondivéva: Ombojoja mokõi mba’e ojojoguáva ha oipuru ñe’epehẽtai “icha” térã “jogua”, “ha’éte”, “ñaimo’ã”. Comparación: Compara dos cosas parecidas y se utiliza la partícula “icha” o “jogua”, “ha’ete”, “ñaimo’ã”. Techapyrã Pytã yvotýicha. Ivai ha’ete kururu. Ipuku ojogua mbóipe. Iporã ñaimo’ã ko’ẽ pyahu. Je’ejey: Pe ñe’ẽ oje’ejey heta jey. Repetición: La palabra se repite muchas veces. Techapyrã Opo, opo mitã oñembosarái. Oñani, oñani ovy’a. Mbotuicháva: Ha’e pe ñe’ẽ ombotuicháva peteĩ mba’e. Hipérbole: Es la palabra que exagera una cosa. http://www.portaleducativo.gov.py/index.php?title=Imagen:33-ar-11.png http://www.portaleducativo.gov.py/index.php?title=Imagen:33-ar-12.png http://www.portaleducativo.gov.py/index.php?title=Imagen:33-ar-13.png UNIVERSIDAD POLITECNICA Y ARTISTICA DEL PARAGUAY comunicación bilingüe ii GUARANÍ 11 Material elaborado por: Lic. Nadir Georgina Souza Sanabria – Lic. Juana Rosa Núñez de Ayala Techapyrã Pe mbói ipo’ive júgui Pe kuñataĩ iporãve yvotýgui. ▪ Ahechakuaa mbohovái oĩ porãva (Marco la respuesta correcta). Ahechauka mbohovái oĩ porãva. (Marco la respuesta correcta). Je'ejeýva. (Es repetición): Oĩva yva aju ombokuapa guyra'i. Guyra'ikuéra oveve, oveve yvyrarakãre. Ivai kururúicha. Mbojoguáva. (Es metáfora): Umi panambi opukavy, oveve. Kuarahy omimbi ha'ete tata. Mitã hesa yvágava. Mbotuicháva. (Es hipérbole): Pe tapiti morotĩ opuka. Iñakãrague sa'yju kuarahýicha. Oĩva yva aju ombokuapa guyra'ikuéra. Moñondivéva. (Es comparación): Kuarahy omimbi ha'ete tata. Guyra'íkuéra oveve, oveve yvyrarakãre. Pe jasy opurahéi. Mbo'aváva. (Es personificación): Umi panambi opukavy. Iporã yvotýicha. Mitã hesa yvága. http://www.portaleducativo.gov.py/mod/showExamen.php?idItem=2512 http://www.portaleducativo.gov.py/index.php?title=Imagen:33-ar-14.png UNIVERSIDAD POLITECNICA Y ARTISTICA DEL PARAGUAY comunicación bilingüe ii GUARANÍ 12 Material elaborado por: Lic. Nadir Georgina Souza Sanabria – Lic. Juana Rosa Núñez de Ayala UNIDAD IV Cuento, teatro, fábula y novela, Concepto y clasificación. Descripción, concepto, adverbio, concepto clasificación. 1- Ñamoñe’ ê hekopete(lectura ) Tahýi ha Ñakyrã Arahaku aja Ñakyrã opurahéi ha Tahýi upe’ aja ombyaty hembi’ urã. Oĝuahẽvo araro�y Ñakyrã iñembyahýi, ha vokóike Tahýi rendápe oho avati ra�ỹi ojerure ojepy�ajokomi haĝua, araro�y ohasa aja. Tuicha pochýpe Tahýi oporandu: —Mba’ éiko arahaku’ aja rejapo ra’ e. —Ha mba’ éiko ajapóta... apurahéi, Ñakyrã ombohovái. � Iporãite, he�i Tahýi, arahaku aja repurahéi... néi, áĝa araro�ýpe, ejeroky... La Fontaine rembiapokue Ombohasa guaraníme: Pedro Moliniers Moñe’ ẽ mbyrã(moraleja) Iporã repurahéirõ, áĝa, iporãve repurahéirõ remba’ apo jave. Opa tembiapo jajapóva puraheihápe osẽ porãvévaicha. 2 – Ñambohovái- respondo - Máva, mávapa oñemongeta. ….............................................................................. - Mba’ épa ojapo ñakyrã, tahýi omba’ apo aja ….............................................................................. - Mba’ épa he’ i Tahýi ñakurãme. …............................................................................. - Mba’ épa ombo’ e ko morangu. ….............................................................................. 3- Ñamohenda oîháicha mombe’ urãme. …......Aguara ojejurupe’ ávo oñe’ ê haguã. …......Ryguasu oho hína aguara jurúpe. UNIVERSIDAD POLITECNICA Y ARTISTICA DEL PARAGUAY comunicación bilingüe ii GUARANÍ 13 Material elaborado por: Lic. Nadir Georgina Souza Sanabria – Lic. Juana Rosa Núñez de Ayala …......Ose ka’ i he’ i chupe. ….......Oveve ijurúgui ryguasu. 4- Ñaguenohê morangúgui: Kuaarapoite: …................................................................ …..................................................................................... Kuaarapoyke: …............................................................. …..................................................................................... 5- Ñambojoaju ñe’ êtemiandúre: Ñakyrã opurahéi Ñahendúva Tahýi upe’ aja ombyaty hembi’ urã Ñahetûva Jahecháva 6- Ñamoha’ ãnga morangu pehè iporãvéva ñandéve guarã. Ñanemandu’ a haguã Ã ñe’ e he’ ise Kuaarapoite: Idea central del texto. Kuaarapoyke: Idea o ideas secundarias de un texto. UNIVERSIDAD POLITECNICA Y ARTISTICA DEL PARAGUAY comunicación bilingüe ii GUARANÍ 14 Material elaborado por: Lic. Nadir Georgina Souza Sanabria – Lic. Juana Rosa Núñez de Ayala UNIDAD V Pronombre, clasificación. UNIVERSIDAD POLITECNICA Y ARTISTICA DEL PARAGUAY comunicación bilingüe ii GUARANÍ 15 Material elaborado por: Lic. Nadir Georgina Souza Sanabria – Lic. Juana Rosa Núñez de Ayala TRABAJOS PRACTICOS PORTAFOLIO DE EVIDENCIAS UNIDAD V Redacción, concepto, carta poder, contrato y vocabulario técnico. Entrevista UNIDAD VI Oratoria concepto, elementos del discurso, fines del discurso, clases del discurso, formación del orador, tipos de introducción UNIDAD VII Folklore, concepto, origen del folklore, importancia, clasificación, refranes, trabalenguas, vocabulario KÁSO ÑESA’YIJO Moñe’êrã ñesa’yijo (lectura y análisis del texto)
Compartir